11 a 12. století

Autor textu: PhDr. Miroslav Geršic, středoškolský pedagog a historik, předseda spolku 

K formování jihomoravské a dolnorakouské hranice a hrad v Břeclavi

- 1012 - Podle Thietmarovy kroniky, Melkských a Altaišských větších letopisů k roku 1012 bylo město Štokrava u Vídně (Stockerau) pokládáno za místo v pohraničí Bavorů a Moravanů.

- 1030 - Kosmas (asi 1045-1125), děkan pražské kapituly, ve své kronice pražského biskupství mj. uvádí jeho hranice - na východě je to řeka Váh a na jihu to jsou Moravské lesy (silvae Mor/avi/e; tj. dnes Leiser Berge - Lysé hory).

- říjen 1041 - český kníže Břetislav I. složil v Řezně císaři svaté říše římské... Jindřichovi III. slib věrnosti. Výsledek prohrané Břetislavovy války s císařem Jindřichem měl za následek, že jižní moravská hranice se přesunula přes Lysé hory až k Sajavě (řeka Zaya) a od roku 1045 se stala hranicí mezi Moravou a Východní markou - řeka Dyje (Thaya).

-  19. květen 1046 - je datum zakládající listiny kapituly ve Staré Boleslavi vydané knížetem Břetislavem I., která se dochovala jako falsum z 12. století. Mezi darovaným zbožím a platy ve prospěch kapituly se uvádějí i některé moravské hrady, z nichž se měl kapitule odvádět určitý peněžní poplatek; u hradu Břeclav (Bretyzlawe) je uvedena povinnost zaplatit půl hřivny stříbra a jednoho vola.

- 10. červenec 1056 - císař Jindřich III. vydal pravou listinu, v níž pasovskému biskupství daroval praedium (statek) Poumgarten (dnešní Herrnbaumgarten) s údolím "...odtud přímo pořád k cestě do Břeclavi vedoucí..., ex inde directum usque ad stratam Lauentenburch ducentem...". Název "Lauentenburch" je možné plně ztotožnit s Břeclaví. Hradisko kmene Lověticů Lovětingrad má ve staré němčině podobu Lauentenburch, tedy v dnešní němčině Lundenburg.

- 1063 - toto praedium - statek, majetek, zboží Poumgarten potvrdil biskupství v Pasově i nástupce císaře Jindřicha III. jeho syn Jindřich IV.

- 1073 - v tomto roce založil syn Břetislava I., kníže Vratislav II., benediktýnský klášter v Opatovicích u Pardubic a mezi městy, hrady a dary je uvedena i Břeclav - Brachizlaui s devátým dílem výnosu tržního a devátým dílem výnosu platů z břeclavského hradu. I když se opět v českých zprávách o Břeclavi jedná o falsum, vše nasvědčuje skutečnosti, že počátky hradu v dnešní Břeclavi souvisejí s polovinou 11. století.

- 3. únor 1078 - moravský údělný kníže Ota Olomoucký a jeho manželka Eufemie založili benediktýnský klášter na Hradisku u Olomouce. Tato listina je prvním pravým dokumentem v našem prostředí. Opět se v listině připomíná most u Břeclavi (Bratislauie), z něhož knížecí manželé věnují šestý denár nově založenému klášteru.

- 1131 - Informace o platu z mostu je obsažena i v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a současně je uvedeno, že v Břeclavi je velkofarní kostel, sídlo arcijáhenství, kterých bylo na Moravě šest (Olomouc, Brno, Přerov, Spytihněv, Břeclav a Znojmo). Arcijáhenství byla podřízena přímo olomouckému biskupství. 

- Polovina 11. století - Od této doby se území jižně od Dyje dostávalo do sféry vlivu Východní marky, kterou od roku 976 dostal do správy rod Babenberků. Severně od řeky Dyje se zformovalo území, které se stalo v roce 1182 samostatným moravským markrabstvím.

- 1082 - Pp vítězné bitvě českého knížete Vratislava II. u rakouského Mailberku byly hranice na jižní Moravě posunuty pod Pálavské kopce a pod Mikulov. Také hranice na Břeclavsku přestala probíhat po řece Dyji. Hranicí se zde stal potok Včelínek - Beenenbach, který obtékal hrad v Břeclavi a dnešní centrální náměstí a odděluje Poštornou a Charvátskou Novou Ves od Břeclavi, protéká dnešním Mlýnským, Prostředním a Hlohoveckým rybníkem, z nichž severní část byla na Moravě a jižní v Dolním Rakousku (viz Hraniční zámeček v Hlohovci). Tak se území pěti pozdějších obcí Valticka (Valtice, Úvaly, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná) stalo od poloviny 11. století součástí Dolního Rakouska. Z této skutečnosti břeclavskému zeměpanskému hradu, jenž je na rozhraní tří státních celků - českých zemí, svatoštěpánské koruny uherské a zemí rakouských, vyplynuly hospodářské a vojenské úkoly.