listopad 1944

Autor textu: PhDr. Emil Kordiovský - historik a archivář, zabývá se zejména regionální historií jižní Moravy

Město Břeclav bylo v době války ušetřeno bombardování až na jediný zhoubný nálet 20. listopadu 1944, k němuž došlo v průběhu náletu amerického bombardovacího svazu na rafinerii Blechhammer-jih ve Slezsku, při němž bylo nasazeno 209 letounů B-17 a 300 letounů B-24 za doprovodu 197 stíhaček P-51 a 91 stíhaček P-38. Protože nad cílem bylo nepříznivé počasí, část letounů zvolila náhradní cíle (seřazovací nádraží v Přerově, v Brně, Baťovy závody ve Zlíně a nádraží v Hodoníně). Posledním náhradním cílem se mělo stát nádraží v Břeclavi. Bohužel na to nedopadla žádná z devětapadesáti tun 500 liberních bomb shozených 26 bombardéry B-24 ve 12:29 hod. z výšky 23 000 stop (1 libra=0,454 kg, 1 stopa=0,305 m, což by znamenalo asi 118 bomb z výšky 8 km). 

Podle zdejší farní kroniky "...První bomby spadly u židovského hřbitova přes náměstí, mnoho přes čtvrť Dubič až k nádraží. Na náměstí spadlo 7 bomb, každá 500 kg. 2 bombami byl plně zasažen presbytář a střední část kostela. Vedle fary dostal plný zásah sousední dům (Schutzpolizei - Meldeamt) a byl zničen, zahynulo 7 osob, fara byla silně poškozena jednou bombou... Při leteckém útoku 20. 11. 1944 bylo 42 osob zabito, 56 zraněno a 350 osob bez přístřeší." Oficiální údaje německé policie a zpráv amerického letectva se tedy dosti výrazně liší.

Pás dopadajících bomb můžeme zjistit jen na základě druhotných informací o škodách a také podle matriky zemřelých. Podle matriky zemřelých zahynulo za náletu celkem 41 osob (při tom je mezi zahynuvšími i 8 osob do Břeclavi nepříslušných). Nejvíce byla poškozena část města od náměstí přes Dubič. Dvěma bombami byl zasažen kostel sv. Václava, který byl totálně zničen. Řada soudobých fotografií pak ukazuje zkázu dalších domů na náměstí. Katastrofálně byla zničena Sladová ulice, v níž bylo zasaženo bombami nebo poškozeno otřesy po jejich výbuších nejméně 8 obytných domů, a zcela zničen Holländrův lihovar. Poškozen byl také pivovar a sladovna, jejichž zkázu dokonaly osvobozovací boje v dubnu následujícího roku. Větším počtem těžkých bomb byly zasaženy budovy bývalé měšťanské školy, živnostenské školy a školy mlynářské a pekařské, v níž je dnes Průmyslová škola E. Beneše. Další zásahy dopadly na městská jatka, pivovar, Vránův mlýn, poblíž zámku, u Gallusovy továrny a do volného prostranství.

Celkem byli zasypáni a zahynuli lidé ve 25 domech, v některých byly ztráty značné, jako např. ve Sladové čp. 8, kde zahynulo během okamžiku šest osob.

Válečné škody na zámku a jeho okolí v době války

Břeclavský zámek v době války utrpěl jednak zanedbáním údržby po dobu války, kdy zde žili zaměstnanci lichtenštejnských majetků ve městě a jeho okolí, nejvíce škod však utrpěl bombardováním 20. listopadu 1944, za bojů o město v dubnu 1945 i devastací po válce. Stavební oddělení bývalého Lichtenštejnského ústředního ředitelství - národní správa v Olomouci sdělovalo 24. 7. 1945 Památkovému úřadu v Brně, že zámek byl "bombardováním silně poškozen. Ve zdivu silné trhliny. Poškozena krytina, okna i dvéře. Památkových vnitřních zařízení ani archivů v zámku nebylo." Dne 7. prosince 1945 navštívila zámecký objekt komise místního národního výboru a konstatovala, že v zámku nebyly žádné cenné věci ani před válkou, neboť zde byly soukromé byty zaměstnanců lichtenštejnské správy, a uvedla do zápisu, že všechny místnosti lichtenštejnského zámku jsou "ve strašně znečištěném stavu, téměř v žádné místnosti se nic nenachází až na jednotlivé kusy starého nepotřebného nábytku, pocházející z bytů, sv. č. [svého času] německými zaměstnanci správy Lichtensteinského zámku obývanými... Přechodem fronty byl zámek úplně vyrabován...Na chodbách v prvém poschodí je 13 souprav parohů, které jsou namontovány ve značné výši na zdi a 6 souprav nachází se v jedné z místností..." Zámek sloužil až do listopadu 1944 německé armádě, po osvobození zde byly jednotky sovětské, které byly vystřídány čsl. vojskem.

Podle hlášení národního výboru Státnímu památkovému úřadu v Brně z 25. 3. 1948 "budova utrpěla jednak spojeneckým bombardováním v listopadu 1944 (v okruhu asi 300 m padlo asi 50 těžkých bomb) a jednak dělostřeleckou palbou v průběhu bojů..."

V archivu Národního památkového úřadu v Brně je ještě dochován rozpočet na opravu válkou poničeného zámku, datovaný 13. dubna 1948. Podle něj měly být vynaloženy následující náklady:

Zničení neunikl ani most přes mlýnský náhon u zámku. O jeho opravě se zmiňuje zpráva technického oddělení ONV Uherské Hradiště z 28. 2. 1947, v níž je konstatováno, že most zničila německá armáda při ústupu. Most byl jedinou spojnicí na cestě do břeclavského pivovaru a lesa v Kančí oboře, které využívala jak lesní správa při dopravě dřeva, tak i pivovar při vyvážení piva. Poválečné provizorium postavené Rudou armádou bylo strženo jarní velkou vodou v r. 1946, proto jeho náhradu provedla firma Stavba Břeclav podle projektu Rudolfa Zaorala. Toto druhé provizorium stálo 104 760,30 Kč a na jeho opravě se dohodli společně oba uživatelé.

Podle knihy E. Kordiovského Válečné škody na teritoriu okresu Břeclav v letech 1938-1945, Brno 2015.