14. a 16. století

Autor textu: PhDr. Miroslav Geršic, středoškolský pedagog a historik, předseda spolku

Břeclav za Lichtenštejnů od roku 1384 do roku 1526

- Podle listiny datované v Trnavě 25. prosince 1384 prodal markrabě Jošt břeclavský hrad s městečkem (dnešní Stará Břeclav), vsí Ulvy (severně od Břeclavi) a půl Prechova bratřím Hartmannovi, Hartneidovi a Jiřímu z Lichtenštejna s podmínkou, že budou platit královskou berni. 

- Podle lichtenštejnského urbáře z roku 1414 mělo městečko Břeclav celkem 1 celoláníka, 38 půlláníků, 38 chalupníků, 3 tkalce, 3 řezníky, 2 koláře, 1 bednáře a 1 provazníka. U hradu byl 1 panský mlýn a 1 panský pivovar. Městečko patřilo k osadám střední velikosti. Podle nepečlivě zapisovaných jmen je možné odhadnout, že v městečku převládala německá příjmení.

- V letech 1426 a 1430 byl břeclavský hrad v držení husitů. Pevnost využívali k vojenským výpadům do okolí - Hodonín, Mikulov, Vídeň, St. Pölten, Marchegg...

- V roce 1426 byl břeclavský hrad několik týdnů obléhán Albrechtem Habsburským. Přes bažinatý okolní terén a rozvodnění řeky Dyje hrad nedobyl. 

- Od roku 1427 se o Břeclavi v listinách píše jako o majetku Lichtenštejnů. 

- V roce 1430 se husité vzdali břeclavského hradu Albrechtu Harbsburskému za peněžitou náhradu.

- Za česko-uherských válek mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským panovníkem Matyášem Korvínem byla Břeclav několikrát postižena průchody vojsk a epidemiemi. ·

- K 3. březnu 1490 se váže listina papeže Inocence VIII. vydaná v Římě, v níž papež dovolil obyvatelům ze Staré Břeclavi, nově usazeným na vyvýšeném místě obtékaném Dyjí a jejím ramenem nedaleko od hradu, kteří z důvodů bezpečnosti odešli z městečka, aby si mohli postavit nový kostel s farními právy. K výstavbě nového kostela sv. Filipa a sv. Jakuba mohli využít stavebního materiálu z předcházejícího zrušeného kostela. Vzhledem k válečné situaci na konci šedesátých a počátkem sedmdesátých let mohlo dojít k odchodu obyvatel ze Staré Břeclavi a kolem rodu 1470 k výstavbě nových obydlí nedaleko břeclavského hradu. Nové městečko pojmenovali Nová Břeclav.

- V majetku Lichtenštejnů zůstala Břeclav do roku 1525. Od ledna 1526 se stal držitelem Břeclavi jako alodního majetku Jan Skála z Doubravky a z Hradiště, církevní právník, jemuž český a uherský král Ludvík Jagellonský postoupil majetek listinou datovanou 16. lednem 1526. Břeclavský hrad, městečko Břeclav a Stará Břeclav přestaly být zeměpanským, markrabským lénem.