rok 822 - 907

Autorka textu: PhDr. Evženie Klanicová - archeoložka, roku 1995 do roku 2007 ředitelka Městského muzea v Břeclavi 

- 822 (listopad) - říšského shromáždění ve Frankfurtu se účastnila také poselstva Moravanů a Čechů (pramen - Letopisy království Franků).

- 833 - první historicky známý moravský panovník připojil ke své zemi Nitransko (pramen - Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 10).

- 846 (srpen) - vpád Ludvíka Němce na Moravu a dosazení Mojmírova synovce Rostislava na knížecí stolec (pramen - Fuldské letopisy).

- 855 (srpen) - Ludvík Němec podniknul velké vojenské tažení na Moravu. Rostislav pronásledoval franské bojovníky až za Dunaj (pramen - Fuldské letopisy).

- 863 - vyslanci Moravanů požádali v Cařihradu byzantského císaře Michala III. o učitele křesťanské víry, kteří by na Moravě kázali slovanským jazykem (pramen - Život Metoděje, arcibiskupa moravského, kap. V).

- 863/864 - příchod byzantské misie s Konstantinem a Metodějem na Moravu. Konstantin sestavil slovanské písmo - hlaholici a přeložil některé církevní texty (pramen - Život Metoděje, arcibiskupa moravského, kap. V, pramen - Římská legenda, kap. 7).

- 864 - další vpád na Moravu, kdy franské vojsko oblehlo Rostislava v hradě "Dowina", ztotožňovaném s Děvínem u Bratislavy. Moravský panovník slíbil franskému králi věrnost (pramen - Fuldské letopisy).

- 863 až 866 - působení byzantské misie na Moravě, pastorační činnost, výchova žáků, překlady bohoslužebných knih (pramen - Život Konstantina Filozofa, kap. XV).

- 867 až 869 - odchod Konstantina a Metoděje z Moravy do Říma. Papež Hadrián II. povolil užívání slovanského jazyka při bohoslužbách. 14. února 869 Konstantin, který přijal kněžské jméno Cyril, v Římě zemřel (pramen - Život Konstantina Filozofa, kap. XVII - XVIII).

- 870 - Rostislavův synovec Svatopluk zajal strýce a poslal ho do Bavorska, patrně kolem velikonoc. V Řezně byl Rostislav oslepen, uvržen do kláštera a neznámo kdy zde zemřel. Následujícího roku byl uvězněn i Svatopluk (pramen - Fuldské letopisy).

- 870 (srpen) - na Moravu vtrhl Karloman, syn Ludvíka Němce, obsadil zdejší hradiska, a spolu se svým bratrem Karlem pustošil zemi Moravanů (pramen - Fuldské letopisy).

- 871 - Moravané povstali proti franské nadvládě. Svatopluk, který vedl trestnou výpravu, přešel na stranu svých soukmenovců. Po porážce Franků získali Moravané opět samostatnost (pramen - Fuldské letopisy).

- 873 - Metoděj se vrátil po tříletém věznění ve švábském klášteře zpět na Moravu. V jeho prospěch intervenoval papež Jan VIII. (pramen - Život Metoděje, arcibiskupa moravského, kap. X.).

- 874 - jednání Svatoplukova poselstva s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu. Za dohodu o zastavení nepřátelství nabízel Svatopluk placení poplatku (pramen - Fuldské letopisy).

- 879 - Svatopluk vyslal poselstvo do Říma v čele s knězem Janem z Benátek, aby na Moravě ukončil věroučné spory mezi zastánci staroslověnské a latinské liturgie (pramen - Listy papeže Jana VIII).

- 880 - papež Jan VIII. bullou "Industriae Tuae" (Tvá péče) povolil užívání slovanského jazyka v liturgii a zřízení moravské arcidiecéze v čele s Metodějem. To byl úspěch Svatoplukovy zahraniční politiky (pramen - Privilegium papeže Jana VIII. pro Svatopluka, Kopie v Kodexu z Monte cassina).

- 881 až 882 - Metoděj vyhověl pozvání byzantského patriarchy Fotia a navštívil Cařihrad, kde ho přijal císař Basileios I. (pramen - Život Metodějem arcibiskupa moravského, kap. XIII.).

883 až 884 - vpády vojska Moravanů do Panonie. Dohoda mezi Svatoplukem a císařem Karlem III. (pramen Fuldské letopisy).

- 885 - smrt arcibiskupa Metoděje. Jím ustanoveného nástupce kněze Gorazda papež Štěpán V. nepotvrdil, správu moravské církve svěřil nitranskému biskupovi Wichingovi, Metodějovi žáci vypuzeni ze země (pramen Život Metoděje, arcibiskupa moravského, Život Klimenta, biskupa Bulharů, List papeže Štěpána Svatoplukovi).

- 889 - střetnutí Moravanů s kočovnými Maďary, kteří pronikali do Karpatské kotliny (pramen - Regino z Prümu, Kronika k r. 889).

- 892 - král Arnulf vyslal na Moravy tři výpravy, jichž se účastnili i Maďaři. Čtyři týdny byla země pleněna, ale rozhodujícího vítězství nebylo dosaženo (pramen - Fuldské letopisy).

- 894 - zemřel kníže Svatopluk, "...muž mezi svými nejrozvážnější a duchem nejbystřejší...". (pramen - Regino z Prümu, Kronika k roku 894). Fuldské anály líčí Svatopluka jako "pochvu vší věrolomnosti".

- 895 - odtržení Čech od Velkomoravské říše, na sněmu v Řezně se Přemyslovci podřídili králi Arnulfovi (Fuldské letopisy).

- 898 - vpád Bavorů na Moravu, snad na podporu Svatopluka II. v jeho sporech s vládnoucím Mojmírem II. (Fuldské letopisy).

- 900 - tažení Bavorů proti Moravanům, kterého se účastnili i čeští bojovníci. Kromě poplenění země jiného výsledku nedosáhla (Fuldské letopisy).

- 902 - Moravané odrazili maďarský útok na své území (Švábská světová kronika k r. 901).

- 904 - vybírání celních poplatků na Dunaji od kupců z Moravy (Celní řád vydaný bavorskými šlechtici v Raffelstettenu).

- 906 až 907 - bitvy mezi Moravany, Maďary a Bavory, nejhorší údajně svedena u Bratislavy. V těchto letech mizí o Velké Moravě zmínky v dobových písemných pramenech.